I když máme demokracii, neznamená to, že můžeme dělat všechno, co nás jenom napadne. Vždycky jsou tu jistá omezení. A zatímco jsou někdy zákazy něčeho natolik logické, že nemáme problém s jejich akceptováním, jsou i situace, kdy se nám zákazy dodržovat nechce. Protože je nechápeme nebo proto, že neodpovídají úmyslům, které máme. A když se nám nechce, někdy zákazy nedodržujeme očividně, ba třeba i přímo demonstrativně, a někdy je spíše obcházíme, abychom neměli zbytečné trable, o které nestojíme.
Jedním z ukázkových příkladů obcházení zákazů je třeba i obchodování s kratomem, respektive jeho používání. Naši politici rozhodli, že tento rostlinný materiál, používaný v exotických končinách jako droga, u nás ke stejnému účelu používán být nesmí. A tak věkově i jinak omezili jeho prodej a neumožnili jeho schválení coby potraviny nebo doplňku stravy. Což by mělo stačit k tomu, aby našinci kratom nezneužívali.
Jenže drogy lákají. O čemž existuje spousta příkladů, legálním alkoholem počínaje a zakázanými tvrdými drogami konče. Jsou lidé, kteří to prostě chtějí vyzkoušet, a jsou ti, kdo přijímají drogy přímo jako součást svého životního stylu. A kde je poptávka, tam je i nabídka. A i když by tedy zřejmě neměl kratom obchod nabízet, protože není konzumace povolená a k jiným účelům se tento prášek z exotické rostliny nehodí, je skutečností, že se s kratomem i u nás čile obchoduje. A to vlastně legálně.
Když nebyl schválen prodej kratomu jako poživatiny, prodává se tento prostě jako sběratelský artikl. Což nemůže nikomu uškodit a úřady jsou na toto řešení krátké. A když si ho rádoby sběratelé koupí, už si s ním mohou dělat cokoliv, co se jim zlíbí. A také se tak určitě děje.
Prodejci kratomu tedy prosperují i nadále. Můžeme si ho bez problémů kupovat. A kupující? Ti ať se sami rozhodnou, jestli to risknou a jak daleko nechají takovou konzumaci zajít.